Tohle je zpráva ze světa, který už má evidentně jen dvě roční období. Zima byla tvrdá jak ostruha na patě čarodějnice a léto zadupalo jaro do země za pár deštivých hodin. Takže teď se budou do zblbnutí střídat pouze léto a zima, zatímco jaro a podzim zůstanou nevěrohodnou vyprávěnkou pro nové mutanty.

Existuje něco, čemu se říká Intelektuální Dark Web a co zasluhuje plnou pozornost. Jde o neoficiální síť opravdu chytrých a opravdu vlivných myslitelů z různých stran politicky-společenského spektra, kteří dnes vedou mnohem relevantější společenskou diskuzi, než jakou filtrují média a facebookové samotky sociálních bublin. K osazenstvu IDW patří stejně tak liberálně smýšlející Sam Harris jako konzervativně naladěný Ben Shapiro či největší rozbuška otázek kolem genderových rozdílností (a spousty dalšího) Jordan Peterson. Tyhle lidi se vyplatí sledovat už nějakou dobu a skutečnost, že se teď profilují jako konkretizovaný myšlenkový trust, mě naplňuje nadějí v to, že alespoň část internetového davu může být pod jejich vlivem v brzké době o trochu méně dementní, než je teď. (Kriste pane, jak dlouho ještě chcete považovat za opinion leadery marketéry?) Chlapíci, označovaní za součást „Intelectual Dark Web“, nesdílejí stejný názor ani stejný přístup k věci, ovšem jsou spolu ochotni vést vysoce sofistikovanou diskuzi a jít příkladedem tomu, co vlastně taková diskuze (slovo zprofanované komentářovým hnojem pod články na serverech deníků) znamená: organický střet precizně formulovaných myšlenek.

Dal jsem si s Dekompresí delší pauzičku, která posloužila k redefinování toho, čím by tenhle newsletter a podcast mohl pro nejbližší dobu být. Zůstávám přitahován představou pravidelného oběžníku, který se věnuje tomu neustále se přelévajícímu sweet spotu mezi globální popkulturou, celospolečenským mumrajem a mikrovýznamem lokálního časoprostoru, v němž mě zrovna to které zapisování a napovídávání té které konkrétní Dekomprese zastihne.

Tahle je třeba psaná na trávníku pod ptačí budkou kousek od bytového projektu moderních šedomodrých novostaveb vyřezaných ze žiletkovitých pravých úhlů; na stejném místě se ještě před pár lety rozvaloval zdevastovaný areál rezavějících barelů plných zasychajících škraloupů barev a laků, vsakujících se do toxické hlíny; hluboko pod tím vším (a pod mou zadnicí) nadále i dnes zůstávají podzemní štoly vykutané do pískovce. Ve fajfce je dunhillovský flake a Míša si rochní ve stínu borovičky.

Jděte na Deadpoola 2, je to skvostné. Jděte na Solo: Star Wars Story, protože tyhle oldschoolové vyplňovačky mezi liberálně progresivními novými epizodami jsou hojivým mokrým hadrem na čelo pro každého, komu princezna Leia létající v nových dílech vesmírem jako Superman zase tolik nevoní. Projděte se skalním labyrintem Toulovcových maštalí a navštivte Muzeum dýmek v Proseči, se kterou měl co do činění Thomas Mann.

A přesně takhle stručně bych to na dalších pár Dekompresí viděl. Nejbližším cílem je podtrhnout roli celého tohohle malého projektíku coby osobního magazínu, což by měla podpořit i trošku vytuněná podoba stránek Dekomprese.cz. Hele, v pohodě, netvořím tady nový iDnes. Ale pravidelné by to být mohlo… takže příští pátek zase čau.