A tohle je zajímavý!
Když jsem natáčel tenhle klípek (k rozkliknutí v obrázku výše), domníval jsem se, že Digger – „katastrofická komedie“ režiséra Iñárritua s Tomem Cruisem v hlavní roli – se bude líbit pravičákům i levičákům, protože se s nikým z nich nepáře a bombarduje obě strany: promakaně, nekompromisně, s vhledem a nadhledem, jaký v hollywoodské produkci člověk viděl naposled někdy na začátku milénia.
Jenže podle toho, jak si film stojí z hlediska finanční návratnosti, se začíná zdát, že jsem měl ohledně lidstva asi přehnaně optimistické naděje. Dokonce se rýsuje možnost, že komerčně bude z Diggera propadák roku. Asi bych měl tedy své reelskové konstatování v rámci téhle DEKOMIKROPRESE změnit na to, že když se film opírá rovným dílem do hňupů nalevo i hňupů napravo, neznamená to, že se bude líbit oběma táborům – ale že na něj budou nakonec oba nasrané rovným dílem.
Což mě vede k prostému závěru: jsem z toho filmu nadšený o to víc.
Máte rádi Kubrickova Dr. Divnolásku? Máte rádi Spolčení hlupců od Johna Kennedyho Toola? Máte rádi Hlavu XXII od Hellera? Já taky. A domnívám se, že Digger se coby satira pohybuje vcelku blízko téhle partě.
Proč tedy Digger nesbírá nadšené ohlasy zleva, zprava? Možná protože je značně sofistikovanější než to, co Hollywood za politickou satiru vydával v posledních letech. Ať šlo o filmy K zemi hleď!, Mickey 17 nebo Jedna bitva za druhou, vždycky jsem u nich více či méně cringoval ohledně toho, jak primitivní a jednostranné sdělení se snaží nabubřele tlačit. Trump je fuj! Ok, a dál? Lidi co nosí červenou kšiltovku jsou fuj! Ok, a dál? Uh, ICE je fuj a planeta hoří a všichni tady chcípneme!
Digger je o poznání sofistikovanější – v jednu chvíli to pálí do egomaniakálních narcisů na vrcholech potravinových žebříčků pozdního kapitalismu, do páprdovských hierarchií a náboženských guru, ovšem za chvíli otočí kulometné hnízdo a v Cruisově tour de force scéně opře palbu do zpovykaného davu surfujícího na vlnách liberálních hodnot, které však pro něj nejsou ničím víc než cool odznáčkem na Facebooku, i horlivých environmentalistů a horečnatých greenfluencerů, kteří na své kruciádě za lepší klima vytvářejí větší uhlíkovou stopu než motorista s fetišem pro cihlu na plynu.
Pokrytectví, arogance, vypočítavost, alibismus a další hnusné vlastnosti, to je to, co Digger vykopává (dig!) z podhoubí společnosti dvacátých let nového milénia a rozmazává to v halucinačně pestrobarevné fresce – ať už to vyhřezává na liberálním či konzervativním konci společenského a politického spektra.
Možná je to na dnešní dobu příliš. Možná už je společnost tak rozbitá, tak rozklížená, že je schopna v masovém měřítku zatleskat jen propagandě, která kope za jejich tým – a ne satiře, která žongluje s popíráním sama sebe a dělá si přitom srandu i z nich.
Je-li to tak, může Digger vzít svou legendární lopatu – a vesele nás všechny zahrabat.
Jedno oznámení pro věrné čtenáře: Dekomprese jede v novém režimu
Free verze zůstává free pro všechny a přibývá k ní jedna navíc - pro podporovatele. Nově publikované články a videa jsou nadále k dispozici všem bez rozdílu barvy pleti, sociálního statusu a záhadných minulostí na palubách jachet arabských šejků (ty roky chybějící v životopisech vám z morálního hlediska nikdo nevrátí, ale tak snad vám to za to stálo).
Vyjde nový článek a je váš. Měsíc od publikace se pak zamkne a dál bude k dispozici podporovatelům. Stanete-li se jedním z nich, budete mít plný přístup k archivu (od prvního článku z 2. 2. 2022) a kompletní novele Psychonautika, která tu vycházela na pokračování od srpna 2025 do května 2026. (Ještě jednou díky těm, co byli u toho. Bez vás by to nešlo.)
Na výběr je pro Dekompresi z předplatného na jednotlivý měsíc či na celý rok – plus je tu možnost stát se Dekompresátorem.
V praxi tedy jednoduše: nové články furt dál pro všechny, starší pro podporovatele.
Přemýšlel jsem nad tím hlavně tak, že dosavadním čtenářům zůstávají všechny články od jejich příchodu na palubu Dekomprese v e-mailové schránce; kdokoliv mi tedy zaplatil za článek kafíčko (a díky za to!), ten článek je stále jeho, stejně jako je to kafíčko furt moje, a kdokoliv si přečte nový příspěvek, tak i ten mu zůstane.
Děkuju všem za dosavadní podporu, mám vás rád.
Dekomprese se sune dál, noří se hlouběji a další narážky na deep throat.
