Poslední lekce od Scotta Adamse, pixelový déšť v Gemini Rue a ožralý bodyguard Jupiter

„Mít naprostou pravdu a být absolutně mimo se pocitově vůbec nijak neliší.“

Great Scott!

„Scott nás naučil, že většina lidí kráčí životem jako náměsíční – uvízlá v systémech, které nevidí, řízená vzorci, které neumí pojmenovat. Naučil nás, že prvním aktem svobody je otevřít oči. Tím druhým je odmítnout je znovu zavřít, ať to stojí cokoli.“

Tajuplný EKO napsal krásnou elegii za Scotta Adamse, jehož smrt zasáhla mnohé z nás – zvlášť ty, co si s ním při jeho ranních vysíláních občas dali kafíčko. Scott, tvůrce stripů o Dilbertovi, byl velmi inspirativní chlapík, velmi vtipný chlapík – a také velmi odvážný chlapík.

Substackář Gurwinder vybral deset svých oblíbených citací z jeho knih. Tady je pár z nich:

„Lidé si myslí, že se řídí radami, ale ve skutečnosti to tak není. Jsou schopni jen přijímat informace. Rady si vytvářejí sami. Pokud chcete někoho ovlivnit, neztrácejte čas rozdáváním rad. Můžete změnit pouze to, co lidé vědí – ne to, co dělají.“ (God’s Debris)

„Mít naprostou pravdu a být absolutně mimo se pocitově vůbec nijak neliší.“ (Loserthink)

„Kreativita je dovolit si dělat chyby. Umění je poznat, které zachováte.“ (The Dilbert Principle)

Ztracenej mezi pixelama

Říká se, že lidé už skoro nemají koníčky. Že když to nejde monetizovat nebo s tím machrovat na Instáči, tak proč se s tím vůbec zdržovat? (Server The Onion k tomu měl i vtipnou zprávu typu „Pošahanou magorku baví vyšívat, aniž by se z toho snažila vytřískat prachy“.)

Pro mě jsou jedním z těchhle nerentabilních koníčků staré adventury. Příběhové hry s pixelartovou grafikou, o nichž jsem si jako kluk četl ve Score a pak si je s kámošema kopíroval z diskety na disketu a trávil u nich večery, i když byly třeba v němčině… (takže teď umím německy).

Všechny si člověk dnes může zahrát, koupí je i za půl dolaru a když se někde zasekne, už nemusí obvolávat půl města, ale vygooglí si návod. Je to luxus, pařit dneska tyhle věci, na monitoru, jaký byl v době jejich vzniku reálný možná tak na palubě kosmické lodi Enterprise, a ještě lepších reprákách. Spousta z nich odolává zubu času s resitencí tvůrkyně obsahu z OnlyFans při osmadvacátém kole s předplatiteli v přístavním skladišti.

A – na rozdíl od ní – mají srdce a duši.

Není ale nutné se zaseknout jen na klasikách (tady pro Wired jsem se rozepsal o dvanácti mých oblíbených). Spoustu let jsem odkládal hraní novější neonoirové záležitosti Gemini Rue. Ale, jak se říká v romantických filmech, když jsem se do ní teď konečně dal, musel jsem jí hned dorazit.

Začíná to v dystopicky futuristickém městě, kde pořád prší (a když se na chvíli zastavíte na ulici, začne se odněkud linout melancholický jazz) a pokračuje to v hlubokém kosmu, má to popkulturní narážky na Blade Runner i Battlestar Galactica a v odlehlých uličkách a pochmurných činžácích se dají potkat postavy z Cowboy Beebop.

Ožralý bodyguard Jupiter

Co jsem se dozvěděl zajímavýho:

• V knížce Motory boha od Jacka McDevitta jsem se dočetl, že Jupiter funguje jako bodyguard planety Země a chrání jí od devastujících dopadů komet. Tak jsem to začal trochu studovat a zjistil, že ta knížka už je trochu starší a od té doby se na to věda dívá trochu jinak - a pokud to dobře chápu, tak je Jupiter takový trochu ožralý bodyguard: od některého vesmírného bordelu nás uchrání, ale jiný zachytí svou obří gravitací a odpálí to na nás dál jak pytel odpadků v klubu ve tři ráno.

• Kristova pravá ruka, která zve na obrazu Povolání svatého Matouše od Caravaggia Matouše k víře, je zrcadlovou kopií Adamovy levé ruky ze stropu Sixtinské kaple od Michelangela. Dočetl jsem se to v newsletteru Bishopa Barrona Daily Gospel Reflections a super detailní komentář k obrazu je tady.

• Eva Vargo z Eva Vargo Super Group fakt pěkně hraje a fakt pěkně zpívá fakt pěkné věci. Tohle je Uroboros (a taky neni):

• Chápu, že trenduje spíš čumení do mobilu, ale pokud by to někoho přestávalo bavit, tady jsou dvě alternativy: čumění do Hubble Space Telescope a Webb Space Telescope. Jako ty vole, už jen pro zasazení věcí do kontextu to může být velice užitečné: https://spacetelescopelive.org/. No, a až půjdou jezdci apokalysy na přistání, budete sedět v první řadě.

• Novela Psychonautika se přehoupla do druhé poloviny a začíná jít do tuhýho. Krom jiného se v šesté sekvenci dozvíte, že se nikdy „nepočítalo s tím, že by se Jurij Gagarin z vesmíru vrátil.“ Všechny dosavadní sekvence si můžete přečíst tady; dohromady jich bude deset.

• … And all it takes is
  One good thing to happen…

Tak zatím,

Darek aka „Vesmírnej kovboj“